První české soukromé střední odborné učiliště - pracovní web

Účetnictví
- význam, úloha a právní úprava účetnictví

Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách. Předmětem účetnictví je zaznamenávat v účetní jednotce
- stav a pohyb majetku a závazků,
- rozdíl stavu majetku a závazků, tento rozdíl je označován jako vlastní kapitál,
- náklady a výnosy,
- výsledek hospodaření a jeho rozdělení.
Povinností podle zákona o účetnictví je vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem.
- účetnictví je úplné, jestliže jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se
účetního období,
- účetnictví je vedeno průkazným způsobem, jestliže jsou účetní případy a účetní zápisy
doloženy účetními doklady,
- účetnictví je správné, jestliže nebyly porušeny povinnosti stanovené zákonem.

Účty a účetní knihy se vedou k tomu účelu, aby jakýkoliv podnikatel znal stav svého jmění, aby věděl, z jakých částí se jeho jmění skládá, zda-li mu přibývá nebo ubývá, vydělal nebo prodělal, aby v každé chvíli věděl u koho má pohledávku a naopak komu dluží, jaké jsou jeho zásoby, kolik má mít peněz na hotovosti. Účetnictví poskytuje věrný obraz činnosti podnikatele a přehled jeho obchodních případů.
Účetnictví je důležitý nástroj zjišťování informací o průběhu hospodaření podnikatele, neboť při jakémkoliv podnikání je nutné mít přehled o výši a skladbě prostředků do podnikání vložených, o dosažených výsledcích podnikatelské činnosti, o míře zhodnocení nebo znehodnocení vložených prostředků za určité období, o tom, zda se vyplatí nadále podnikat či nikoli. Účetnictví se vede v české měně. Právnické osoby mají povinnost vést účetnictví ode dne svého vzniku (dáno zápisem do OR) a do dne svého zániku (výmaz z OR). Fyzické osoby ode dne zahájení činnosti a do dne ukončení činnosti.
Účetnictví vede
- právnická osoba se sídlem v ČR (s.r.o., a.s., komanditní společnost)
- zahraniční osoby, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů
- organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu
- fyzické osoby, které splňují kritéria pro vznik účetní jednotky tj. FO – podnikatel zapsaná do OR, FO, pokud se sama rozhodne, FO, které to ukládá zvláštní předpis a FO, jejíž obrat přesáhl předchozí kalendářní rok 25 mil. Kč. Tyto účetní jednotky jsou pak povinny (§4 odst. 3 a 7 zákona o účetnictví) vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou a ukončit vedení účetnictví pak mohou (s výjimkou při ukončení činnosti) nejdříve po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních období, ve kterých účetnictví vedly.

Za jednu účetní jednotku se vede jedno účetnictví jako celek (i když je více živnostenských oprávnění na jednu účetní jednotku).
Účetnictví může účetní jednotka vést ručně nebo na počítači. Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví účtové osnovy a postupy účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek, rozsah údajů ke zveřejnění účetní závěrky. Metodika má tedy plnou právní závaznost pro všechny účetní jednotky.
Účetnictví slouží ke zjištění informací pro účely daňové. Pro finanční a daňové orgány jsou různé povinnosti řádného vedení účetních knih, povinné lhůty pro výkazy ( FÚ kontroluje zpětně 3 roky). V případě, že podnik vykazuje ztrátu, kterou si může odepisovat 5let, pak se lhůta prodlužuje o všechna zdaňovací období, za kterou lze ztrátu uplatnit.
Za správnost účetnictví odpovídá podnikatel a to i v situaci, kdy pověří vedením účetnictví jinou právnickou nebo fyzickou osobu.
Účetním obdobím je 12 nepřetržitě po sobě jdoucích měsíců, buď se může shodovat s kalendářním rokem (1.1. – 31.12.) nebo je to rok hospodářský (1.9. – 31.8.). Ale můžeme mít i období delší než 12 měsíců. Příklad : v případě, kdy účetní jednotka vzniká v období 3 měsíců před koncem kalendářního roku nebo při zániku účetní jednotky v období 3 měsíců po skončení kalendářního nebo hospodářského roku může toto období připojit k následujícímu roku, čímž vznikne období delší 12 měsíců. Dalším důvodem pro odlišné účetní období jsou přeměny společností. Změnu účetního období musí jednotka oznámit svému správci daně z příjmů, neboť sestavení účetní závěrky souvisí s povinností předložit daňové přiznání k dani z příjmů.

Účetnictví musí plnit různé funkce a proto rozdělujeme účetnictví na
- finanční a
- manažerské.

Finanční účetnictví
poskytuje ucelený soubor informací o podnikových skutečnostech, zachycují se v něm vztahy podniku jako celku k vnějšímu okolí – dodavatelům, odběratelům, bankám, státním institucím. Zahrnuje hlavně operace na vstupu – nákupy materiálu, pořizování výkonů a služeb a na druhé straně prodej výrobků, prací a služeb a s tím spojené operace daňové, úvěrové apod. Podléhá zákonům (účetní standardy), je nutné dodržovat určité postupy, metody. Účtuje se vždy v peněžních jednotkách.
Metodické prvky – bilanční princip, doložení všech operací doklady, používání dvoustranných účtů, podvojnost, souvztažnost účetních zápisů.

Manažerské účetnictví
je soubor různorodých informací potřebných k efektivnímu řízení v rámci podniku. Patří sem účtování o nákladech z různých pohledů, kalkulace vlastních nákladů, soustava řízení pomocí rozpočtů, různé nákladové propočty. Výstupem jsou výkazy a zprávy určené pouze vedení podniku. Je plně v kompetenci podniku, není upravováno právně, mohou být používány postupy a metody dle uvážení podniku, které zabezpečí využít informace pro žádaný účel. Není zde předepsána povinnost podvojného zápisu, mohou se používat naturální jednotky, nejsou stanoveny metody oceňování. Vše si podnik stanoví a přizpůsobí ke svým účelům.

Kalkulace vlastních nákladů – vyčíslují se vlastní náklady na jednici jednotlivých výkonů.
Předběžná kalkulace se sestavuje před zahájením výroby a stanoví předběžné náklady na jednici výkonu. Podkladem pro její sestavení jsou technicko-hospodářské normy a rozpočty režijních nákladů.
Výsledná kalkulace se sestavuje po provedení výkonu, a to z podkladů poskytovaných o skutečných nákladech vnitropodnikovým účetnictvím.
Rozpočetnictví – soustava rozpočtů určuje na příslušné období jednotlivým vnitropodnikovým útvarům náklady, případně i výnosy. Rozpočetnictví slouží k zajišťování plánovaných úkolů, poskytuje informace pro sestavení předběžných kalkulací a informace k běžné kontrole hospodaření.

Účetnictví je upraveno
- zákonem č. 563/1991 Sb. Zákon o účetnictví ve znění pozdějších novel
- stanoví způsob a rozsah vedení účetnictví a jeho průkaznosti pro všechny
právnické a fyzické osoby, které provozují podnikatelskou nebo jinou výdělečnou
činnost a kteří prokazují pro daňové účely své výdaje vynaložené na dosažení,
zajištění a udržení příjmů (tyto osoby se považují za účetní jednotky
- vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky
které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
- Českými účetními standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky
č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů č. 001 – 023 (obsahem standardů je popis účetních metod a postupy účtování)
- zákonem č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník v platném znění (podnikatel
zapsaný v obchodním rejstříku má povinnost vést podvojné účetnictví)
Zákon a vyhláška jsou publikovány ve Sbírce zákonů a účetní standardy ve Finančním zpravodaji. Celostátní právní normy jsou doplňovány vnitřními účetními předpisy příslušné účetní jednotky. Obsahem směrnic je organizace účetnictví, účetní knihy, řady dokladů, použité programové vybavení, vymezení kompetencí, podpisové vzory. Každý rok je vydáván účtový rozvrh, který může být doplňován dle potřeb organizace, tzn. seznam používaných syntetických, analytických a podrozvahových účtů. V těchto směrnicích je metoda účtování zásob (způsob A nebo B), metoda evidence, hranice pro zařazení a ocenění dlouhodobého majetku, odpisový plán, stanovení zásad pro účtování časového rozlišení, dohadných položek a rezerv, účtování opravných položek. Dále obsahuje mzdový předpis pro odměňování zaměstnanců, limity náhrad při služebních cestách, inventarizace majetku a závazků (termíny, postup), v neposlední řadě harmonogram zpracování účetní uzávěrky a závěrky a úschova účetních písemností.
Zákon o účetnictví umožňuje dvojí rozsah vedení účetnictví a to
- plný rozsah účetnictví a
- zjednodušený rozsah účetnictví. Účtový rozvrh je sestaven pouze s uvedením účtových skupin bez analytiky).
Zákonem o účetnictví jsou vymezeny účetní zásady, které je nutno dodržovat při vedení účetnictví a sice
- aktuálnost účetnictví – účetní jednotka účtuje o účetních případech, které do příslušného účetního období patří,
- opatrnost znamená, aby účetní jednotka svá aktiva nenadhodnotila ani nepodhodnotila
- ve vztahu k ocenění, za něž by je bylo možno prodat, aby své závazky nenadhodnotila ani nepodhodnotila v ocenění, ve kterém je nutno závazky splnit,
- stálost metod účetnictví – účetní jednotka nesmí měnit v průběhu účetního období použité způsoby oceňování, účtování, strukturu a obsah položek účetní závěrky, účetní jednotka může změnit metodu účetnictví v bezprostředně následujícím období jen z důvodu věrného zobrazení předmětu účetnictví,
- návaznost účtů aktiv a pasiv – počáteční stavy účtů aktiv a pasiv musí navazovat na konečné zůstatky rozvahových účtů účetní závěrky za předchozí účetní období.
-
Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím.
Daňová evidence je upravena zákonem č. 586/1992 Sb. § 7b) o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů a novel. Ke zjištění základu daně z příjmu obsahuje údaje o příjmech a výdajích a majetku a závazcích. Výhodou daňové evidence je daňové hledisko, tzn. ve srovnání s účetnictvím, rozdílný způsob stanovení základu daně. V daňové evidenci podnikatel neplatí daň z příjmu např. z nezaplacených vydaných faktur a naopak lze do daňových výdajů uplatnit nákup zásob již v okamžiku zaplacení bez ohledu na jejich skutečnou spotřebu. Účetnictví pro běžné zaznamenávání stavu a pohybu majetku a závazků používá soustavu účtů, na nichž se zaznamenává hospodářská operace podvojným zápisem. V podvojném účetnictví se používají tyto účetní knihy: deník, hlavní kniha, kniha analytické evidence. Účetní závěrka se skládá z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy včetně přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách kapitálu.

Zákon o účetnictví § 20 stanoví povinnost ověřování účetní závěrky auditorem a sice:
- akciové společnosti, pokud překročily nebo dosáhly jedno ze tří kritérií
a) aktiva celkem více než 40 mil. Kč
b) roční úhrn čistého obratu je více než 80 mil. Kč
c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců je více než 50
- ostatní obchodní společnosti,, zahraniční či fyzické osoby, jestliže dosáhly nebo
překročily dvě ze tří kritérií
- a účetní jednotky, jimž to stanoví zvláštní právní předpis.

Organizace účetnictví v účetní jednotce
Organizační uspořádání účetní jednotky, její ekonomické možnosti, personální a věcné podmínky pro vedení účetnictví ovlivňují její organizaci. Organizace účetnictví ve větším podnikatelském subjektu vychází zpravidla z dělby účetních agend mezi jednotlivými účtárnami.
Mzdová účtárna – zabývá se zúčtováním mezd, problematikou zdravotního a sociálního pojištění, vede mzdové listy.
Účtárna dlouhodobého majetku – vede inventární karty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, provádí výpočty odpisů.
Materiálová účtárna – vede analytické účty materiálových zásob.
Finanční účtárna – obstarává hotovostní a bezhotovostní platební styk.
Výrobní účtárna – sleduje narůstání nákladů na výrobky a jejich dokončování.
Odbytová účtárna – zaměřuje se především na fakturaci prodaných výrobků.
Všeobecná účtárna – vede syntetické účty hlavní knihy, provádí uzávěrkové práce a v rámci účetní závěrky vyhotovuje účetní výkazy.