Účetnictví - ROZVAHA pro 1.DS
ROZVAHA
Rozvaha (bilance) je přehledná sestava uspořádaná podle složek majetku (aktiv) i zdrojů jeho financování (pasiv) ke stanovenému okamžiku. Je uspořádaná formou tabulky T-formát, v jejíž levé části se uvádějí aktiva, zatímco pravá strana zachycuje pasiva.
Rozvahový den (okamžik sestavování rozvahy) zachycuje časový údaj, ke kterému se sestavuje rozvaha.
Rozvahové položky představují jednotlivé složky majetku (aktiva) i zdrojů financování (pasiva). Jejich peněžní vyjádření je rozvahový stav.
Rozvahy se sestavují v pravidelně stanovených termínech
– rozvahy řádné a při některých zvláštních příležitostech ( např. při ukončení činnosti, konkurzu, vyrovnání)
– rozvahy mimořádné.
Mezi dvěma rozvahovými dny dochází k nejrůznějším změnám
- materiál na skladě se zvýší nákupem,
- výrobní činnost znamená další výrobky,
- jejich prodej za hotové znamená vyšší hotovost v pokladně,
- faktura za dodávku materiálu znamená růst závazků vůči dodavatelům.
Jde o přírůstky aktiv a pasiv.
Naopak úhrada z běžného účtu dodavateli znamená
- pokles peněžních prostředků na bankovním účtu i snížení dluhu vůči dodavatelům,
- výplata mezd z pokladny je snížením pokladní hotovosti a zároveň snížení závazků vůči zaměstnancům apod.
Jde o úbytky aktiv a pasiv.
Účetnictví se tedy dívá na majetek ze dvou hledisek.
a) z hlediska konkrétního druhu majetku, s nímž podnik hospodaří,
b) z hlediska zdrojů, z jakých byl majetek pořízen.
Majetek podniku uspořádaný podle složení se nazývá aktiva. Aktiva zahrnují zejména peněžní prostředky, dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky.
Majetek uspořádaný podle toho, z jakých finančních zdrojů byl pořízen se nazývá pasiva. Pasiva zahrnují zejména vlastní kapitál podnikatele, úvěry a závazky.
Součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv, protože jde o tentýž předmět, u něhož zjišťujeme složení jeho zdroje. Rovnice aktiva rovná se pasiva tvoří základ rozvahy a je nazývána bilanční rovnicí. Musí platit vždy a to bez ohledu na množství a druh (typ) uskutečněných hospodářských operací.
Druhy rozvahy
a) zahajovací rozvaha – sestavuje se při založení podniku,
b) počáteční rozvaha – sestavuje se k počátku období,
c) konečná rozvaha – sestavuje se na konci účetního období (případně při ukončení činnosti podniku).
Počáteční rozvaha představuje majetek, který může podnik v následujícím období při své činnosti používat a měnit svoji formu. Konečná rozvaha vyjadřuje stav majetku po uskutečnění hospodářské činnosti v daném účetním období. Základní účetní období z hlediska přiznání daní je jeden rok. Pro potřeby operativního řízení je však potřeba mít informace za kratší časové intervaly. Proto se v praxi sestavují rozvahy za čtvrtletí i měsíční období.
Funkce rozvahy
Základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat majetek podniku (v peněžním vyjádření) a jeho zdroje financování a poskytnout tak základ pro zhodnocení finanční situace podniku. Kromě vyjádření stavu majetku a zdrojů financování má rozvaha další funkci a to - umožňuje zjistit hospodářský výsledek (zisk nebo ztrátu).
Struktura rozvahy
Aktiva se v rozvaze člení na
- dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný a finanční) a
- oběžný majetek (zásoby, peněžní prostředky, pohledávky).
Pasiva se v rozvaze člení na
- vlastní zdroje a
- cizí zdroje.
Vlastní zdroje jsou tvořeny kapitálem podniku, fondy a nerozděleným ziskem. Vlastní zdroje vyjadřují tu část podnikového majetku, která majiteli skutečně patří, představuje podíl majitelů podniku na celkových aktivech. Vlastní zdroje byly vloženy při založení podniku, nebo vytvořeny hospodářskou činností, akumulací vytvořeného zisku. Cizí zdroje jsou všechny zdroje podniku vůči dodavatelům, bance, zaměstnancům a dalším věřitelům. Podstatné znaky pojmu dluh lze vymezit jako současný závazek podniku, který je výsledkem operací uskutečněných v minulosti, jeho výši lze vyjádřit v penězích, je známa doba jeho splatnosti a věřitel.
Změny rozvahových položek
Hospodářskou činností ( nákupem, výrobou, prodejem a předání hotových výrobku odběrateli, které uhradí na bankovní účet) se majetek a zdroje financování dostávají do koloběhu, v němž mění svou formu. Proto v každé organizaci dochází k častým změnám v aktivech a pasivech. Hospodářské operace, které mají styk s okolím (např. úhrada od odběratele) nazýváme hospodářské operace vnější. Jevy uvnitř účetní jednotky (např. výplata mezd zaměstnancům) představují hospodářské operace vnitřní. Hospodářské operace popisují účetní doklady, které se zaznamenávají v účetnictví. Tím se stávají účetními případy, jež vedou k účetním zápisům do příslušných účetních knih. Jednotlivé účetní zápisy se označují jako účetní položky. Účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy se souhrnně nazývají účetní záznamy.
Změny rozvahových položek aktiv s pasiv, které vznikají na základě účetních případů se mohou zachycovat přímo v rozvaze a to změnou rozvahových stavů příslušných aktiv a pasiv. To znamená, že po každém účetním případu (tj. hospodářské operaci zapsané v účetním dokladu) se sestaví nová účetní rozvaha. Tímto způsobem však nelze v podniku postupovat a to zejména z důvodů pracnosti, jelikož se v podniku během účetního období uskuteční velké množství hospodářských operací. Řešením je soustava tabulek – účtů, kdy pro každou rozvahovou položku (tzn. pro každé aktivum a pasivum) se zřídí samostatná evidence tj. přehledná tabulka, která se označuje jako účet (konto).
Účet může mít různou formu, nejjednodušší forma účtu má podobu písmena T. Každý účet má dvě strany, na jedná straně se evidují přírůstky a na druhé úbytky aktiv a pasiv. Levá strana se označuje jako strana Má dáti (MD), pravá strana se označuje slovem Dal (D). Každý účet je označen názvem, který vystihuje jeho ekonomický obsah ( je to v podstatě název rozvahové položky). Účty, které vznikají rozpisem rozvahy se označují účty rozvahovými. Dělí se na
- účty aktiv (obsahují majetek podle složení) a
- účty pasiv (evidují se zde zdroje financování).
Na každém rozvahovém účtu se zachycuje stav jednotlivých aktiv a pasiv převzatých z rozvahy, který se označuje jako počáteční zůstatek. Ty se zapisují na účtech na stejnou stranu na které byly v rozvaze, to znamená
- u aktivních účtů na straně MD
- u pasivních účtů na straně D.
Kromě počátečních zůstatků se účtech zachycují změny způsobené účetními případy během účetního období, tj. přírůstky a úbytky aktiv a pasiv. Při zjišťování zůstatku na konci účetního období se vychází z počátečního zůstatku a z jeho změn ( tj. přírůstku a úbytku během roku). Běžné záznamy na účtech tak umožňují sestavit rozvahu na konci účetního období. Na rozvahové účty se zapisují přírůstky a úbytky aktiv a pasiv. Při jejich zápisech musí být dodrženy tyto zásady:
1. Přírůstkem se počáteční zůstatky zvětšují, proto přírůstky aktiv a pasiv se zapisují na stejnou stranu účtů na které jsou počáteční zůstatky.
a) u aktivních účtů na straně MD,
b) u pasivních účtů na straně D.
2. Úbytkem se počáteční zůstatky snižují a proto se úbytky aktiv i pasiv zapisují na opačnou stranu než je počáteční zůstatek.
a) u aktivních účtů na straně D,
b) u pasivních účtů na straně MD.
Při zaznamenávání účetních případů přímo změnou rozvahových položek dojde k tomu, že každý účetní případ působí změnu vždy ve dvou položkách a bude tudíž také zaznamenán na dvou účtech. Takovému zápisu říkáme podvojný zápis. Aby byla dodržena podvojnost i pokud jde o zápis počátečních stavů na účtech, zřizuje se zvláštní účet – počáteční účet rozvažný, který zprostředkovává převod počátečních zůstatků. Protože počáteční zůstatky majetku musí být na počátku účetního období zaúčtovány na straně MD příslušného účtu a počáteční zůstatky kapitálu a závazků na straně D, je třeba aby počáteční účet rozvažný měl tyto částky na opačné straně. Na příklad počáteční zůstatek účtu pokladna musí být zaúčtován na straně MD a souvztažně na straně D účtu počáteční účet rozvažný. Počátečný účet rozvažný bude mát shodný součet na obou stranách a tudíž nevykazuje zůstatek, jsou-li všechny počáteční zůstatky účtů správně převedeny.
Typické změny rozvahových stavů
1/ Odběratel uhradil podle bankovního výpisu na účet částku Kč 150.000,-
Bankovní výpis zaznamenal zvýšení stavu na bankovním účtě a současně došlo ke snížení pohledávky za odběrateli. Jedno aktivum (BÚ) se zvýšilo (A+), u jiného aktiva (Odběratelé) došlo ke snížení (A-).
2/ Dodavatelům bylo uhrazeno 200.000,- z poskytnutého krátkodobého bankovního úvěru.
Banka zaznamenala zvýšení dosavadního krátkodobého úvěru a zároveň se snížil závazek vůči dodavatelům Jedno pasivum (Krátkodobé bankovní úvěry) se zvýšilo (P+) a jiné pasivum (Dodavatelé) se současně snížilo (P-).
3/ Z běžného účtu podle bankovního výpisu byla odvedena jedna z dlužných daní do státního
rozpočtu ve výši Kč 35.000,-.
Bankovní úhradou dlužné daně se snížila výše peněžních prostředků na bankovním účtě a současně se snížila výše dluhu (závazku) ke státnímu rozpočtu. Jedno aktivum (Bankovní účty) se snížilo (A-) a zároveň došlo ke snížení jednoho pasiva (Státní rozpočet) ve stejné výši (P-).
Schéma rozvahy
AKTIVA Rozvaha ke dni … PASIVA
Složení majetku Zdroje financování majetku
I. Dlouhodobý majetek I. Vlastní zdroje – vlastní kapitál
a) hmotný a) základní kapitál
b) nehmotný b) hospodářský výsledek
c) finanční
II. Oběžný majetek II. Cizí zdroje
a) zásoby a) úvěry
b) peněžní prostředky b) závazky
c) pohledávky - dodavatelům
- zaměstnancům
- státním institucím